MiA 2014 4 dny, 6 lidí, 410 km, 12.000 vm

1. Domů
2. MiA 2014
3. 4. etapa

Komentář

Aktuální počasí i předpověď vypadaly slibně, pršet mělo jen občas a jen trochu. Super prognóza na 3. cyklo-den => tak vzhůru dolů do Agorda, pak na Passo Duran, dolu-nahoru na Forcella Staulanza a rychle přes výhledy nad Svatou Lucií domů.
Kopec dolů do Cencenighe byl nadočekávání prudký; škoda, že byl rozorán (a v průběhovém čase rozoráván) silničáři a neumožňoval přímý let nadzvukovou rychlostí. Již jsem byl odpočat z krušných tréninků v ČR a tak jsem necítil potřebu hlídat si tepy, takže jsme na Duran i Staulanzu mohli přímo vyletět. Naštěstí to nebylo třeba. Obě stoupání byla milá, příjemná, pozvolná, jen málokdy překračující 10 %. Na Staulanze bohužel začal další extra-studený slejvák, takže na Colle Santa Lucia jsme dorazili na pokraji smrti mrazem. Tam naštěstí svítilo sluníčko, takže let dolu osmdesátkou byl vcelku příjemný, stejně jako časovka po rovině na trase Caprile-Alleghe-Masaré. Pršet začalo až 15 minut po našem dojezdu.
Bohužel, všichni ostatní sabotovali moji snahu se slušně a vydatně najíst a odmítli návštěvu restaurace. Takže k jídlu bylo prd.   --Martin

den 4. – střídavě zataženo, přeháňky
Den začal údivem, jaký je to dolů z Masaré velký kopec, nějak jsem si ho den před tím nevšiml. Na Duran jsme jeli sami, nulový provoz, sjezd do Dontu přes vesničky ušel, na Passo Staulanza už byl provoz výrazně větší, ve sjezdu opět začalo pršet. Ještě jsme si dali vyhlídkovou zajížďku na Colle Santa Lucia, odkud bylo jasné, že zase zmokneme, nezabránilo tomu ani Martinovo motorkářské tempo z Caprille. Odpoledne jsem se byl vykoupat v Lago di Alleghe, na rozdíl od Martina bez neoprénu, pravda, čepičku bych snesl.
(Krabice si splnila sen vyjet nad 2.000 m.n.m., jela na Falzarego a potom Passo Valparola až k hospodě za jezerem.)   --Ivan

Fotogalerie