MiA 2014 4 dny, 6 lidí, 410 km, 12.000 vm

4. etapa „Závěrečná“ – 78 km, 2.530 vm

Passo Duran, Forcella Staulanza, Colle Santa Lucia

Stoupání a klesání

Molto in Alto 2014

Komentář

Aktuální počasí i předpověď vypadaly slibně, pršet mělo jen občas a jen trochu. Super prognóza na 3. cyklo-den => tak vzhůru dolů do Agorda, pak na Passo Duran, dolu-nahoru na Forcella Staulanza a rychle přes výhledy nad Svatou Lucií domů.
Kopec dolů do Cencenighe byl nadočekávání prudký; škoda, že byl rozorán (a v průběhovém čase rozoráván) silničáři a neumožňoval přímý let nadzvukovou rychlostí. Již jsem byl odpočat z krušných tréninků v ČR a tak jsem necítil potřebu hlídat si tepy, takže jsme na Duran i Staulanzu mohli přímo vyletět. Naštěstí to nebylo třeba. Obě stoupání byla milá, příjemná, pozvolná, jen málokdy překračující 10 %. Na Staulanze bohužel začal další extra-studený slejvák, takže na Colle Santa Lucia jsme dorazili na pokraji smrti mrazem. Tam naštěstí svítilo sluníčko, takže let dolu osmdesátkou byl vcelku příjemný, stejně jako časovka po rovině na trase Caprile-Alleghe-Masaré. Pršet začalo až 15 minut po našem dojezdu.
Bohužel, všichni ostatní sabotovali moji snahu se slušně a vydatně najíst a odmítli návštěvu restaurace. Takže k jídlu bylo prd.   --Martin

den 4. – střídavě zataženo, přeháňky
Den začal údivem, jaký je to dolů z Masaré velký kopec, nějak jsem si ho den před tím nevšiml. Na Duran jsme jeli sami, nulový provoz, sjezd do Dontu přes vesničky ušel, na Passo Staulanza už byl provoz výrazně větší, ve sjezdu opět začalo pršet. Ještě jsme si dali vyhlídkovou zajížďku na Colle Santa Lucia, odkud bylo jasné, že zase zmokneme, nezabránilo tomu ani Martinovo motorkářské tempo z Caprille. Odpoledne jsem se byl vykoupat v Lago di Alleghe, na rozdíl od Martina bez neoprénu, pravda, čepičku bych snesl.
(Krabice si splnila sen vyjet nad 2.000 m.n.m., jela na Falzarego a potom Passo Valparola až k hospodě za jezerem.)   --Ivan


Martin se krmí ve třetině stoupání na Passo Duran
stále se krmí
a stále; sušenka zřejmě nic-moc
pohled dolů směrem na Agordo
totéž, tentokrát bez kola v záběru
a to už je ve dvou třetinách stoupání na Passo Duran

krásné kopce naproti nad Agordem, tudy vedla „Horská etapa“
opravdu krásné
a ještě jednou
tudy pokračuje stoupání, už jen pár km
Ivan fotí, Martin čeká
no dyť to říkám

už je to opravdu jen kousek…
…po novém asfaltu
a je to, Martin na Passo Duran
i s okolím
a z polo-profilu
Ivan z anfasu s cedulí Passo Duran

rozmrzání dole v Dontu
Martin zblízka před stoupáním na Staulanzu
nyní i s kolem
uprostřed stoupání na Focella Staulanza
silnice se kroutí a stoupá svižně
opravdu svižně, dle Garmina 13–14 %

pohled na úžasné serpentýny
Martin na Staulanze
a ještě jednou
a dotřetice
Ivan na Staulanze, i s okolím
a podruhé

a potřetí
začíná pršet, tak s chutí dolů do Selva di Cadore
jen se přehoupnout a pokojně moknout
zbytky sněhu na Gruppo Civetta
něčí zahrádka v Colle Santa Lucia
odtamtud jsme přijeli

a tam zase pojedeme
tam napravo, jak nejvíc prší
přesně tam
výhled nad Colle Santa Lucia, Lago di Alleghe v pozadí
Caprile pod námi, pohled směr Passo Fedaia
širší záběr na Caprile

detail Lago di Alleghe pod Civettou
ještě jednou Caprile
Caprile, směr Alleghe
Civetta v mracích, pod ní Lago di Alleghe
Martin nad Caprile
Ivan nad Caprile

ještě jednou „nastojato“
tak po té silnici v údolí pojedeme do Masaré
a po téhle silnici jsme jeli včera kolem Marmolady
Martin schne a rozmrzá před hotelem
spokojeně schne a rozmrzá
a Eva už se blíží z výšlapu na Passo Falzarego a Passo Valparola

taky dostatečně promočená a zmrzlá
dokonce rozmazaná
ale ve zdraví zpátky před hotelem…
…bravurně slézá z kola…
…a předvádí zimou mírně ztuhlý úsměv
MiA