MiA 2015 4 dny, 4 lidé, 444 km, 11.350 vm

1. Domů
2. MiA 2015
3. 1. etapa

Komentář

Ráno jsme se dle očekávání rozděli na dvě skupinky a my vyrazili na nejvýživnější etapu celého pobytu.
Cestou dolů do Cencenighe jsem málem umrznul, ale dvacetikilometrové stoupání na Passo Valles mě naštěstí vrátilo ztracenou tělesnou teplotu. Hezký a příjemný kopec. Následovalo sedmikilometrové „přehoupnutí se“ na Passo Rolle se spektakulárními skalními útvary, asi nejbizarnějšími v celých Dolomitech. Následoval téměř nekonečný, skoro 25kilometrový, sjezd, u něhož jsem si tak šikovně přišlápnul při výjezdu ze zatáčky, že jsem si škrtnul pedálem o zem. Naštěstí jsem to ustál.
Další stoupání, na Passo Cereda, bylo docela otravné a hlavně prudší, než jsem čekal. Ale vrcholek byl takový hezký, komorní, domácký a dojem napravil. Pak jsme se pohupovali pár kilometrů zvlněnou krajinou až na brdek nazvaný Forcella Aurine. Tím byly pro dnešek kopce vyčerpány, nebudeme-li počítat 300 výškových metrů z Agorda do Masare. Aby nám to lépe uteklo, dali jsme si stoupající tunel a jeho okolí jako časovku s AVS 35,3 km/h.
Celkově bych považoval začátek za povedený, byl jsem naprosto spokojen, ba přímo nadšen.   --Martin

Fotogalerie