MiA 2015 4 dny, 4 lidé, 444 km, 11.350 vm


Komentář

Po dvou intenzivních dnech jsme už byli trošku načatí, Ivan navíc poněkud otlučený (i když srůstal jak nejrychleji mohl!) a tak jsme chytře zavrhli dělení do skupin s tím, že si všichni dáme Sella Rondu se startem z Arabby, kam se dovezeme autem. Já jsem si statečně vyskočil pár kilometrů předem a dal si 20minutové rozjetí, abych měl v Arabbě správnou provozní teplotu.
Při mém průjezdu Arabbou zbytek skutečně nasedal na kola a vyrážel, takže to vyšlo ideálně. Já dle plánu zrychlil a dal si několik opravdu svižných úseků @ 300 W, ukončených 20minutovým sprintem na vrchol. Tam jsem se elegantně otočil u cedule a ladně se spustil zpět do údolí. Kousek za půlkou jsem potkal zbytek, znovu se elegantně otočil a kolektivně jsme v družném hovoru vystoupali zpátky na   Pordoi – druhý nejvyšší bod letošního Molto in Alto.
Po krátkém sjezdu nás čekal vrchol nejvyšší, Passo Sella. Stoupání sice krátké, ale docela prudké. Doprovázené úchvatnými výhledy, takže vlastně velmi příjemné. Nahoře se najedli ti, kdož tak neučinili na Passo Pordoi a už jsme se podél Dlouhého kopce (Sasso Lungo) vydali mírným hupíkem na Passo Gardena.
Tam se bohužel začalo kazit počasí a mírný deštík mě, a naštěstí i ostatní, vyburcoval k rychlému odjezdu do údolí do Corvary. Je to hezký dlouhý mírný sjezd, který se nám bohužel pokusilo několik Holanďanů s přívěsama a autobusů s německýma důchodcema zkazit. Nedal jsem se a připouštím, že s mírným rizikem, jsem je všechny předjel. Většinou jsem je „udělal“ před zatáčkou na brzdy. ¾ sjezdu jsem letěl sám a vyloženě si to užíval. Ostatní předpokládám také.
V Corvaře nás dostihl déšť, ale to nám pod slunečníkem s kávičkou a dortíčkem nevadilo. Chytře jsme počkali až přestane a vyrazili do posledního brdku, Passo Campolongo. Cestou jsem ještě nakoupil u Costnera (dostal jsem z domova seznam co mám přivézt) a po pár šlápnutích jsme byli v Arabbě u auta. Super výlet!   --Martin